Huawei P20: (Ne)stručná recenze prostředního nováčka

Jsou tomu teprve tři týdny, co společnost Huawei představila v Paříži svá esa pro letošní rok. Jmenují se Huawei P20 a Huawei P20 Pro. Nejméně vybavený člen rodiny, Huawei P20 Lite, byl představen s předstihem, takže se na trh dostal o něco dříve a spousta z vás ho již zná. Spousta z vás pak bude znát i nejvyšší model, Huawei P20 Pro, protože o něm je v podstatě každá recenze. A na prostřední Huawei P20 se tak trochu zapomíná.

Pokud se ptáte, jaké jsou rozdíly mezi P20 a P20 Pro, tak vězte, že zanedbatelné nejsou. V první řadě je u P20 Pro větší displej, který využívá OLED technologii, zatímco P20 používá IPS. S velikostí displeje narůstá kromě velikosti telefonu také velikost paměti RAM. A také počet objektivů na zádech telefonu a jejich rozlišení. Samozřejmě vycházím z toho, že o Huawei P20 Pro již něco víte, takže jen stručně vysvětlím, že zatímco Huawei P20 má dnes běžný duální fotoaparát, přičemž jeden z nich je monochromatický, druhý barevný, Huawei P20 Pro má na zádech hned tři objektivy, jeden barevný 20 Mpx, druhý barevný 40 Mpx a jeden monochromatický 8Mpx s trojnásobným zoomem. Posledním rozdílem pak je zvýšená odolnost na IP 68 u Huawei P20 Pro. Prostřední Huawei P20 si musí vystačit jen s IP 53, což znamená jen částečnou odolnost vůči prachu a odolnost vůči stříkající vodě max. pod úhlem 60°, v úhrnu 10 litrů za minutu, pod tlakem 80–100 kN/m2, nejméně po dobu pěti minut.
Tím máme snad všechny zásadní rozdíly vyřešené a jdeme konečně na onu stručnou recenzi.

Co najdu v balení?

Po otevření bílé krabičky na nás jako první koukne samotný telefon. O něm si ale budeme povídat celý zbytek recenze, takže dejme prostor i těm částem balení, o kterých už se více psát nebude. Pod patrem s telefonem se nachází krabička, na jejímž povrchu vyčnívá špendlík na otevření šuplíčku pro SIM karty. Uvnitře krabičky pak najdeme různé papírové brožury, návody a záruky, jak já tomu říkám, „záchodové čtení“. Na dně balení najdeme rychlou nabíječku, USB-C nabíjecí a datový kabel a sluchátka. Ta na první pohled velmi nápadně připomínají EarPods od Applu. Jen jejich kabel působí poněkud lacině a vždy mám dojem, že „dnes už ho asi přetrhnu“. Na konci místo 3,5 mm jack konektoru čekejte USB-C. Stejný problém pak má i přibalená redukce, z USB-C na 3,5 mm jack. Kabel je tak tenký, že se obávám velmi krátké výdrže.

Největším překvapením balení ale bylo přibalené originální silikonové pouzdro. To k balení přidává jen velmi málo výrobců a jsem rád, že se Huawei zařadil mezi ně. První fázi ochrany tedy mám, řekl jsem si. Pak už stačí koupit jen ochranou fólii na displej nebo rovnou tvrzené sklo a bude to. Jenže pak jsem uchopil stranou odložený telefon a zjistil, že právě krycí fólie je již na displeji nalepena. Huawei, gratuluji. Právě jste si mě získali tím, že jste mi zabezpečili ty nejdůležitější části zařízení.

 

Design&Hardware Huawei P20

Už když jsem vybaloval P20 z krabičky (což jsem mimochodem natáčel jako unboxing a následně svou chybou všechny záběry smazal), jsem při prvním vzetí telefonu do ruky cítil, že se mi bude dobře držet. Telefon je těžký tak akorát a díky zvolenému poměru stran displeje je užší než mé dosavadní telefony a tím pádem ho držím jistěji. Trochu jsem se bál o zadní skleněná záda, protože zkušenost mi říká, že tenhle materiál dost klouže. Ale Huawei tam musel použít nějakou chemickou nebo oleofobní úpravu, takže se P20 drží v ruce poměrně dobře. Rámeček telefonu je pak kovový. Zpracování je prostě na jedničku a na přistroji tak ani není součástka, která by vůbec měla možnost nějak povrzávat.

Co kde je?

Na pravé straně nalezneme vypínací tlačítko a kolébku ovládání hlasitosti. Na horní straně sídlí sekundární mikrofon pro odhlučnění videí a hovorů, na levé pak jen a pouze šuplíček na SIM kartu (nebo dvě, pokud zvolíte DualSIM verzi). Na spodku nalezneme dvojici mřížek, jedna kryje slušně hrající hlasitý reproduktor, druhá však jen mikrofon (což je mimochodem další rozdíl oproti P20 Pro, který má stereoreproduktory). Mezi mřížkami je usazen USB-C nabíjecí a komunikační konektor.

Na zadní straně tedy nalezneme dvojici fotoaparátů, které doplňuje popisek licence Leica, senzory pro bleskurychlé ostření a LED přisvětlovací duální dioda. Poslední co zde ještě najdeme už je jen nápis Huawei ve spodní části. Celkově se mi líbí, že Huawei všechny prvky na zadní straně umístil do jedné pomyslné roviny, což tvoří základ minimalistického designu.

No a zbývá nám poslední strana, ta přední. Na té najdeme 5,8″ LTPS IPS LCD displej, který tvoří 80,4% přední plochy. Displej má rozlišení FullHD+, což je ale označení, které snese hodně. Konkrétně jde tedy o 1080 x 2240 pixelů, což zapříčiňuje jemnost ~429 ppi. Poměr stran je pak 18,7:9. Trochu neobvyklé. Displej má zaoblené všechny rohy, což vypadá opravdu příjemně. Co ale může někomu vadit, je výřez v displeji, tzv. notch, ve kterém je umístěna přední kamerka, senzor přiblížení a hovorový reproduktor. Někdo namítne, že to je kopírka iPhonu X, já za sebe tvrdím, že nikoli. Toto řešení je dle mého lepší, protože zde je výřez užší a kolem se vejde více ikonek. Také je možné ho vizuálně deaktivovat, což displej okolo obarví na černo a zůstanou svítit jen stavové ikony. Systém pak bude používat jen tu část níže. A když už je řeč o části níže, tak níže pod displejem se nachází ještě jedna důležitá součástka! Čtečka otisků prstů. Málokdo by ji ještě čekal po displejem, ale společnosti Huawei se to podařilo a nějak ji pod ten displej vtěsnali. Na pohled to nevypadá vůbec špatně a my, lidé, kteří jsou zvyklí používat čtečku otisků na přední straně tento krok opravdu oceníme. A co víc, tahle čtečka otisků prstů je extrémně rychlá.

Co tepe uvnitř?

Nakonec nám ještě zbývá zmínit harware, který je uvnitř a stará se nám o výkon. V první řadě zde máme osmijádrový procesor Hisilicon Kirin 970 (4×2.4 GHz Cortex-A73 & 4×1.8 GHz Cortex-A53), kterému při výpočtu grafických operací asistuje grafický akcelerátor Mali-G72 MP12. Pro běh systému a aplikací jsou zde připraveny 4GB RAM, pro vaše fotky pak 128GB interního úložiště. To bohužel není možné rozšířit paměťovými kartami. Baterie má kapacitu 3400 mAh.

Fotoaparát

Jak již zaznělo výše, fotoaparát je zde duální. Funguje zde klasická a ověřená technologie, kterou Huawei používá již od modelu P9, tedy jeden z fotoaparátů nabízí jen monochromatický čip, pro lepší zachycení světla. Tato technologie funguje velmi dobře, což je také důvodem, proč fotky z telefonů Huawei vypadají tak skvěle.

Focení zezadu

První z fotoaparátů nabídne 12 Mpx čip, jehož jeden pixel je 1,55 µm velký, optickou stabilizaci a objektiv pak clonu f/1,8. Druhý, monochromatický fotoaparát, nabídne 20 Mpx čip a objektiv s clonou f/1,6 a 27 mm ohniskovou vzdáleností.

Fotky, které pořídíte v automatickém režimu, jsou pak často naprosto úžasné. Právě při fotografování v automatickém režimu totiž zasáhne umělá inteligence, rozezná fotografovanou scénu a už dopředu připraví postprocesovou úpravu fotky, takže ještě před stisknutím spouště vidíte, jak bude upravená fotka vypadat. Někdy se ale stane, že to umělá inteligence přežene a z jinak pěkné fotky vyleze přesaturovaný kýč. Úpravy již ale není možné nijak vzít zpět, takže leda fotit znovu a automatické úpravy umělou inteligencí vypnout.

Zkušenější fotografové by si mohli říct „Pche, to vyfotim do RAWu a udělám si úpravu sám“. A i to je možnost. Focení do RAWu je zde umožněno, takže pak si klidně můžete otevřít fotku v Adobe Lightroom a použít na ní nějakou svou vlastní úpravu. Jen pro ty, kteří neví, jak RAW formát funguje a jaký je rozdíl mezi ním a automatem, si dovolím upozornit, že se vám možná fotky z režimu „Pro“ nebudou líbit. Jsou totiž trochu mdlé, je vidět vinětace a bez úprav to nebudou fotky k vystavování. Ale nenechte se zmást, to je naprosto správně. Ne nadarmo se tento režim jmenuje „Pro“. Jako fotograf mohu říci, že kdybyste viděli fotky, které v RAWu udělá zrcadlovka, taky byste často jen zírali, jak z toho mohla prezentovaná fotka vzniknout. Profíci pracují s postprocesem ručně a je značnou částí jejich práce. A RAWy ze zrcadlovek jsou také mdlé a často vinětují (v závislosti na objektivu).

Pak jsou zde ale také další automatické režimy, jako například „Noční záběr“. Tento režim funguje tak, že si nejprve změří potřebnou expozici a pak vytvoří několik fotografií s různými expozicemi, podobně jako vzniká opravdové HDR. Některé zdroje uvádí, že tyto fotky provede fotoaparát během 4 vteřin, a že nepotřebujete stativ. To je pravda, za běžných okolností, pokud fotíte v noci někde ve městě, kde je pouličního osvětlení dostatek. Pokud byste ale experimentovali jako já a zkusili noční fotku z kopce, kdy na horizontu pod námi je velké osvícené město, zjistili byste, že režim „Noční záběr“ opravdu počítá expozici, a že v takovýchto případech si řekne rovnou o 58 vteřin, během kterých pořizuje tři nebo čtyři snímky. Takže zde už je stativ nutností. Na rovinu ale řeknu, že na takovéto fotky už je režim „Pro“ s dlouhou závěrkou vhodnější.

Nechybí samozřejmě ani portrétní režim, ke kterému Huawei využívá oba fotoaparáty. Na fotky focené v tomto režimu můžete během focení aplikovat různé druhy osvětlení, stejně jako to neumí iPhone X. A výsledek je zde opravdu celkem stejně špatný. Samotný portrétní režim ale špatný není. Bokeh efekt je znatelný, hrany postavy jsou ostré, vlasy jsou celkem šikovně vybrané. Tedy, alespoň za dobrých světelných podmínek.

Natáčení videí

Některé z vás bude zajímat natáčení videí. Inu, elektronická stabilizace, která je vhodná pro videa, zde chybí. Ale nevadí, bez toho se obejdeme. Plynulé video v 60 snímcích za sekundu zvládne Huawei P20 pořídit ve FullHD rozlišení. Chtěli byste 4k? Ale ano, Huawei P20 ho umí, ale jen ve 30 snímcích za sekundu. Ve stejném framesetu umí natáčet i videa ve FullHD+ (2160 x 1080). Pokud ale naopak chcete videa zpomalená, i zde Huawei P20 poslouží. A myslím, že více než dobře. Ve FullHD totiž můžete natáčet až při 120 snímcích za sekundu. Na 240 snímků za sekundu pak stačí rozlišení 720p, tedy jak já říkám „malé HD“. A ve stejném rozlišení pak můžete natáčet i super slow motion o 960 snímcích za sekundu. Jen je až neuvěřitelně těžké daný moment zachytit, protože natáčení zde probíhá pouze 0,4 vteřiny.

Někdo to rád zepředu

Pokud jde o přední kamerku, tak ta podle čísel na papíře osloví selfie maniaky. Zdejší čip totiž nabídne rozlišení 24 Mpx. Kvalita těchto snímků ale zdaleka nedosahuje kvality snímků z hlavního zadního fotoaparátu, zejména pak v horších světelných podmínkách. Na tom se podepsala světelnost objektivu f/2,0. A ani videa přední kamerou nejsou nijak oslnivá, obzvláště pak, když je možné je natáčet pouze v „malém HD“.

Systém

Huawei P20 hned po prvním spuštění obsahuje operační systém Android 8.1 Oreo s nadstavbou EMUI 8.1. Pokud již máte zkušenost s telefony Huawei, tak jistě víte, že EMUI je poměrně velká grafická nadstavba, a že je poměrně specifická. Právě v této části recenze chci být maximálně stručný, takže nebudu popisovat co kde je a jaké běžné funkce zde najdeme. Ve skrze se jedná o funkce, které nabízí většina současných zařízení. Zmínit ale musím přítomnost několika zdvojených nebo zbytečných aplikací. Přítomen je zde třeba druhý obchod s aplikacemi přímo od Huawei, aplikace zrcadlo, která nedělá nic jiného, než že promítne obraz z přední kamerky, aplikace Huawei Wallet, která je alternativou ke Google Pay, ale u nás nefunguje a ještě dlouho určitě fungovat nebude, atd… Zřejmě tak budete některé aplikace hned odinstalovávat, skrývat nebo vypínat.

Jsou zde ale i věci, které jsou dnes často běžné, ale zde je nenajdete. Například funkce AlwaysOn/Ambient Display, která často bývá i u telefonů s IPS panelem. Ani podpora rozšířené reality pomocí AR Core od Googlu zde není předinstalovaná, přestože je zde Android 8.1. Je třeba aplikaci doinstalovat, aby aplikace pracující s AR měli lepší výsledky.

Nechci ale znít, že si stěžuji. To všechno jsou jen drobné neduhy, které jinak přebíjí plynulý a slušně fungující běh systému. Huawei P20 se mi během testovacích necelých dvou týdnů zasekl jen párkrát a to jen velmi drobně. Aby rejpalové používající jablečné telefony nemohli říct ani popel, dodám, že jsem v minulosti používal Apple iPhone a takovéto drobné minilagy byly na denní pořádku. Rozhodně tedy Huawei musím pochválit za optimalizaci, která jaksi souvisí i s výdrží baterie na jedno nabití. Ta sice nevydrží dva dny plného provozu, ale pokud za jistých podmínek vydrží i tři dny. Pokud by se vám tedy stalo, že byste odjeli na víkend a neměli kde dobít, stačí vypnout mobilní data. Když jsem je vypnul při testování WiFi a omylem je znovu nezapnul, s vytřeštěnýma očima jsem na telefon koukal jak na bílou vránu, když po šesti hodinách od odpojení nabíječky, ubylo jen procento. A to jsem během těch šesti hodin hodinu poslouchal offline hudbu ze Spotify, provedl asi čtyři hovory, jeden z nich pak byl více než desetiminutový.

Funkce, která se mi velice líbí a stojí ze zmínku, je odemykání obličejem. Na rozdíl od Applu zde sice není 3D skener obličeje, ale pouze kamerka, ta ale díky svému rozlišení dokáže dobře rozpoznat ten správný obličej. Za denního světla funguje skvěle, mohu mít na očích své dioptrické brýle, mohu si nasadit sluneční brýle nebo si je klidně úplně sundat. Vždy mě rozpozná. Stejně tak ať mám na hlavě čepici či nikoli. Ve tmě funguje trochu hůře, světlo z displeje nejprve osvítí tvář a pak se software snaží tvář rozeznat. Zde přiznám, že někdy to vyjde, někdy ne. Jelikož mám ale hned pod palcem, kterým telefon držím výše zmíněnou čtečku otisků, jen se dotknu. Zkoušel jsem rozpoznání obličeje obejít fotkou a nepovedlo se. Také je skvělé, že tato funkce, zde funguje jen k odemčení displeje. Ne jako u Applu, kde funguje přímo jako zabezpečovací prvek a je možné obličejem odemknout třeba internetové bankovnictví. Na takovém místě chci i nadále používat fyzickou ochranu. Na odemknutí ale super. A dokonce si ještě můžete nastavit, zda po rozpoznání tváře budete chtít ještě swajpnout prstem, jako u Applu, nebo zda budete chtít rovnou odemknout.

Závěrečný verdikt

Osobně mohu říci, že Huawei P20 mohu doporučit. Pokud vám nejde vysloveně o to, mít fotky v obrovském rozlišení, pokud nechcete mít starosti s OLED displejem a bát se zda se nevypálí, pokud menší tělo je pro vás více nebo pokud prostě nemáte tolik peněz, nečekejte a běžte do toho. Tedy, pokud chcete ještě více ušetřit, tak klidně počkejte, ceny zaručeně spadnou. Ale s čistým svědomím mohu říci, že Huawei P20 je dobrý telefon. Pořizuje moc pěkné fotky (zejména v noci), dobře se drží, má krásný design, systém je plynulý a aktuální, hardware je výkonný. Za 17000,- Kč není sice úplně nejlevnější, ale stále myslím si, že se vyplatí.

Výhody
+ pěkný design
+ aktuální systém
+ dobrý fotoaparát
+ videa v 960 fps
+ rychlá čtečka otisků vepředu
+ krásný displej
Nevýhody
– cena je lehce vyšší
– přední kamerka není moc kvalitní
– jen mono reproduktor
– zbytečné předinstalované aplikace