Android vs. iOS: Jak může Apple využít strategii Googlu, ke zlepšení vlastního systému

Datum konání letošní konference Applu je konečně známý. Vše odstartuje 4. června a dá se jistě počítat s tím, že během úvodní keynote dojde k představení nové verze jablečného mobilního systému, iOS 12. Zároveň se ve stejnou dobu pravděpodobně uvolní první vývojářské náhledy nového systému, postupem času pak veřejné bety.

Letošní vydání nové verze systému by se ale od těch dosavadních mohlo lišit. V posledních týdnech jsme se mohli leckde dočíst, že Apple mění některé z plánovaných funkcí iOS 12, aby měl více prostoru na soustředění se na věci, které jsou důležitější, jmenovitě pak výkon a stabilitu. Start zatím poslední verze byl totiž dost nepovedený, jelikož systém obsahoval několik velice významných chyb, které způsobily, že si některé iPhony například zadávaly náhodné číslice, bez varování se restartovaly nebo se systém prostě odporoučel zamrzl a následně definitivně spadl. V důsledku toho musí být nový iOS 12 mnohem lépe odladěný a testovaný na nejrůznější scénáře.

Jenže zatímco opravy chyb a optimalizace jsou samozřejmě důležitější než nové funkce, uživatelé iPhonů jsou zvyklí, že hlavní nová verze iOS, vycházející každý rok, přináší především řadu oněch nových funkcí. Uvolňování údržbových updatů u uživatelů nezpůsobujé zcela žádné vzrušení. Jenže společnost Apple potřebuje, aby iOS 12 byl stejně důležitý jako další iPhone, pokud si chce svou nadvládu udržet. Součástí nabytí iPhonu je slib Applu, že se váš telefon bude vyvíjet a každý rok obdrží nové funkce a aplikace, díky kterým váš starý telefon ještě více zestárne.

Apple však toto potřebné vzrušení kolem iOS 12 stále může na WWDC přinést. Stačí mu k tomu drobnost, kterou ve svých rukou již roky drží Google.

iOS a Android jsou odlišné systémy. Už jen na bázi toho, co si výrobce slibuje od nové verze.

Je možné, že vás to minulo, ale před pár týdny Google uvolnil první vývojářský náhled nové verze svého Androidu, která bude pojmenovaná po nějaká laskomině, začínající na písmenko „P“. Mě osobně by se líbil například název „Pancake“, který by i při počeštění na „Palačinku“ stále první písmenko obsahoval. Zpět ale k tématu. Stejně jako Apple, i Google dělá spousty změn ve svých hlavních updatech. V letošním roce jsou nejdůležitějšími změnami například nativní podpora displejů s výřezem (notchem) a nové umístění hodin. To proto, že jeho nejlepší vylepšení jsou ta, která zlepší celkový zážitek ze systému, bez ohledu na rozdílnosti telefonů, na kterých systém poběží. I proto je jednou z nejdůležitějších novinek také podpora standardu IEEE 802.11mc pro lepší vnitřní polohování.

To je značně odlišná strategie, než jakou volí Apple. Nové příchutě Androidu se vždy zaměřují více na změny na systémové úrovni, než na aktualizace jednotlivých aplikací. Výsledkem je spousta drobných vylepšení, které přispívají ke značnému zrychlování, vylepšené odezvě a celkově použitelnosti. Apple se na druhou stranu zaměřuje spíše na rozsáhlé změny hlavních aplikací a služeb, než na vylepšení způsobu, jakým se iOS používá.

Ne, že by pro Apple neexistovalo vylepšení „pod kapotou“, ale každá verze přináší stovky změn, které vidíme. Musí jich být tolik, aby vydaly na 30 minut času hlavní keynote z rychlé kušny Craiga Federighiho. To je obrovský závazek každý rok. A také je to jednoduše mnoho na to, aby to šlo najednou. Takže Google bude mít v něčem přece jen pravdu. Hlavní aktualizace systému iOS by se měly týkat spíše oprav a vylepšení základů, než hromadění nových funkcí. Existují tři jednoduché a snadné způsoby, jak by Apple mohl pár funkcí obětovat a přitom posunout svůj záměr.

1) Aktualizace hlavních aplikací v průběhu celého roku

Snad největší rozdíl, kterého si u nového Androidu P můžete všimnout je, že v updatu nefiguruje žádná aktualizace některé ze stávajících aplikací. Porovnejme to se systémem iOS 11, který obsahuje významné změny aplikací iMessage, ApplePay, Camera, Mapy, CarPlay a AppStore, a také částečné změny v Ovládacím centru a Notifikačním panelu. Velká změna v Rychlém nastavení (alternativa Androidu k Ovládacímu centru iOSu) by byla na keynotě představující nový Android prioritou číslo jedna, zatímco v systému iOS 11 to byla až čtvrtá nebo pátá položka.

To proto, že Google aktualizuje své aplikace v průběhu celého roku a nové funkce odhaluje na nepředvídatelné časové ose. Byly časy, kdy by to Apple nemohl dokázat, protože jednoduše aplikace byly přímou součástí systému, jenže nyní je naprostá většina dostupná a teoreticky i aktualizovatelná skrze AppStore. A na začátku tohoto roku vydala společnost Apple aktualizaci aplikace Safari, jenž měla řešit chybu Spectre, takže to je jasný důkaz, že když se chce, tak to takovýmto způsobem prostě jde. Takže Apple by již nyní mohl pomalu začít aktualizovat Poštu, iMessage, Safari, zatímco se v samotném systému iOS 12 se zaměří se na klíčové změny a vylepšení.

To by samo o sobě mohlo společnost Apple osvobodit, aby se soustředila na základní technologie v systému iOS, stejně jako to má Google s Androidem. Vylepšují se oznámení, vylepšuje se API, gesta, rychlost, energetická náročnost atd. Není to tak, že by Apple nic z toho v hlavní aktualizaci nenabídl, čím více toho musí řešit najednou, tím více chyb se dopouští.

2) Vylepšení UX

Ani iOS, ani Android se již několik let neusadili u nějakého definitivního vzhledu svého rozhraní. Pokud rozsvítíte telefon s dva a půl roku starým Androidem Marshmallow a vedle něj rozsvítíte telefon s aktuálním Androidem Oreo, zjistíte, že rozdíly jsou na první pohled opravdu razantní. Je to dáno tím, že Google neustále dokola zdokonaluje uživatelskou zkušenost, takzvané UX, v jemných a smysluplných způsobech.

Nemůžeme říci, že by Apple UX systému iOS inhiboval, ale pravdou je, že nejvýraznější změny jsou důsledkem hardwarových inovací, nikoli těch softwarových. Věci jako 3D Touch jsou pěkné vylepšení, ale stále to ukazuje na rozdíl mezi změnami na základě hardwaru a změnami na základě zkoumání použitelnosti softwaru. Pokud by se Apple zaměřil přesně na to, jak může zlepšit iOS z hlediska použitelnosti, spíše než z hlediska funkčnosti, iOS 12 by byl monumentální, a to i bez významnějších nových funkcí.

3) Očekávání, termíny a jejich dodržování

Snad tou nejdůležitější věcí, kterou společnost Google spravuje mnohem lépe, je stanovení očekávání, termínů a jejich následné dodržování. Příklad kde Apple udělal velké chyby? Tak například i při oficiálním vydání iOS 11 stále chyběl termín zpřístupnění Apple Pay Cash. A má cenu zmiňovat AirPlay 2, na který se stále ještě čeká?

Největší věc, kterou Apple potřebuje společně s iOS 12 zvládnout, jsou očekávání. Že je lepší být zklamán z polofunkční beta verze, než z ostré verze, je asi jasné. Takže by se Apple měl ujistit, že oznámí pouze funkce, které se mu jistě podaří splnit. Od vydání iOS 11 uplynulo již téměř půl roku a Apple stále zahlazuje chyby, čistí kódy a se skřípáním zubů uvažuje o vydání další menší verze ještě před oznámením nové hlavní verze.

Pomalejší a jednodušší přístup k iOS 12 by jednoduše mohl být ceněn. I když by to znamenalo, že iOS 12 je ve spoustě ohledů jako Android.